Vznik

V druhé polovině 19.století vstupoval lodní průmysl do doby své největší rozpínavosti. Dovoluji si říci, že takový rozvoj už nikdy nezažije. Plachetnice postupně střídaly moderní parníky, které stále zvětšovaly své kapacity. Samožřejmě, že lodní společnosti se předháněly o posty jako byla například Modrá stuha (loď, která nejrychleji přepluje Atlantik). A právě chtíč jednoho velmi mocného loďaře přivedl na svět lodě třídy Olympic. William James Pirrie, kanaďan, který se již v sedmadvaceti letech stal společníkem loděnic Harland & Wolff a především díky němu se firma za následujícího půl století stala největší loděnicí na světě a místem kde se Titanic narodil. Když se dnes zeptáte veřejnosti jak na ně Titanic působí, odpoví vám, že Titanic byl pouhým výmyslem, který měl ukázat přepych a který byl postaven jen pro milionáře, kteří luxusní parníky bohatě využílaly. Ne, není tomu tak. Když se psal rok 1907, Pirrie navrhl aby jeho firma ve spolupráci s rejdařstvím White Star Line postavila né jen jednu, ale tři obří parníky. Tyto parníky měly smést konkurenci z moří. Všechny tři parníky měly přesáhnout tonáž 45 000 tun. První se měl jmenovat Olympic, druhý Titanic. U třetího parníku visí otazník. Původně se měl jmenovat Gigantic, ale jelikož byl postaven až po potopení Titaniku, byl přejmenován na Britannic. Přece jen Gigantic je jméno výstřední. White Star Line nechtěla upozorňovat příliš výstředními jmény, zvláště po tom co se Titanic potopil. Cunard, konkurenční spoolečnost, která nechala s pomocí vlády postavit doposud dvě nejluxusnější, největší, ale především nejrychlejší lodě. Mauretania a Lusitania, obě tyto lodě začaly sloužit od roku 1907. Pirrie věděl, že předstihnout Cunard a postavit rychlejší lodě než byly Mauretania a Lusitania by bylo nemožné a tak vsadil právě na velikost a nadmíru luxusu nejen pro cestující I.třídy. Jenže nastal další problém. Ani na jednom kontinentu neexistoval dok, do kterého by se tyto obří parníky vešly a co bylo ještě horší, neexistovala loděnice ve které by se tyto lodě mohly postavit, byly příliš velké. Proto se v loděnicích H & W musely zrekonstruovat speciální lyžiny, na kterých se lodě mohly začít stavět.